Kadaň

Městská památková rezervace se zbytky pozdně gotického opevnění a barokně přestavenými renesančními a gotickými městskými stavbami.
Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí Galerie Pod Věží (od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka ) je také informační centrum města Kadaně.
Mezi významné kulturní památky patří:
Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků: – od r.1999 jsou prováděny prohlídky interiérů, za účasti průvodce. Ve sklepích kláštera je umístěno městské muzeum se stálou expozicí mineralogických a archeologických zajímavostí, ukázkami těžby a zpracování nerostných surovin a také hornické činnosti na Kadaňsku. V prvním patře kláštera mohou návštěvníci obdivovat dochovalou původní architekturu stavby. Součástí prohlídky je i nadále kostel Františkánského kláštera.
Farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže: – stojí v místě původního gotického kostela z 13. století. Objekt slouží církevním účelům.
Hrad - je připomínán již v roce 1289. Vznikl jako přemyslovský hrad se čtyřkřídlovou dispozicí, s obytným palácem nad řekou. Hrad je v současnosti staticky zajištěn, má novou střechu a fasádu. Východní křídlo je využíváno pro městskou knihovnu s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou.
Sloup Nejsvětější Trojice - Tzv. "Morový sloup" na náměstí je dílem K.Weitzmanna z let 1753-1755. Trojboký odstupněný sokl se sochami na volutových konzolách vrcholí jehlanem se sousoším Trojice. Kolem jsou balustrády s vázami.
Katova ulička - Tzv. "Katova ulička" vede z náměstí k fortně hradebního systému a ke katovně čp. 190, která je součástí hradeb. Ulička je dochovaná v gotickém zdivu s gotickými okenními otvory a s rozpínacími prampouchy. Fortna byla součástí nejstaršího hradebního pásu z poloviny 14. století.